Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Zaplevelení jarního ječmene v podmínkách odlišného střídání plodin
Hrubý, Roman
V diplomové práci jsem se zabýval zaplevelení jarního ječmene v podmínkách odlišného střídání plodin. Intenzitu zaplevelení jsem vyhodnocoval v roce 2016 - 2018 v pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích. Vyhodnocování zaplevelení bylo provedeno v porostech jarního ječmene, který byl pěstován ve dvou polních pokusech s rozdílným střídáním plodin. Prvním pokusem byla dlouhodobá monokultura ječmene jarního, která je v Žabčicích již od roku 1970. V druhý pokus byl vyhodnocován v kulturách se střídáním plodin podle Norfolského osevního postupu. V prvním i druhém pokusu jsem využil dvou variant zpracování půdy, tradiční a minimalizační. Vyhodnocení míry zaplevelení bylo vždy provedeno před aplikací herbicidů. Vyhodnocení intenzity zaplevelení prokázalo, že na druhové složení plevelů v jarním ječmeni má velký vliv střídání plodin. Na variantě s dlouhodobou monokulturou ječmene jarního bylo pozorováno zřetelně méně jedinců plevelných rostlin než na variantě s Norfolským osevním postupem.
Diverzita plevelů v podmínkách odlišného střídání plodin
Daníčková, Lucie
Cílem této práce bylo vyhodnotit druhové složení plevelů v dané plodině. Na sledovaném území byla pěstována monokultura ječmene jarního a ječmen jarní, pěstovaný v rámci Norfolkského osevního postupu. Půda byla zpracována dvěma způsoby. Prvním způsobem bylo klasické (tradiční) využití technologií za použití hluboké orby, druhým způsobem byla minimalizace technologií. Pozorování polního pokusu bylo prováděno v letech 2014 a 2015 a výsledky z tohoto pokusu byly vyhodnoceny v období mezi 5. 5. 2014 a 2. 5. 2015 před aplikací herbicidů. Byla použita početní metoda, počty plevelů byly zjišťovány na 1 m2, u každé varianty zpracování půdy a střídání plodin ve 25 opakováních. Výsledky vyhodnocení zaplevelení porostů jarního ječmene byly nejprve zpracovány pomocí analýzy DCA. Výsledkem je délka gradientu (Lengths of Gradient). V našem případě to bylo 5,058. K dalšímu zpracování byla zvolena kanonická korespondenční analýza CCA. Analýza CCA vymezuje prostorové uspořádání jednotlivých druhů plevelů a sledovaných faktorů pěstitelských postupů (osevní postup, zpracování půdy) na základě dat frekvence výskytu plevelných druhů. Toto je následně graficky vyjádřeno pomocí ordinačního diagramu. Na sledovaném území bylo zaznamenáno celkově 31 druhů plevelných rostlin. Největší početnost byla zjištěna na pozemcích, kde byla půda zpracovávána s minimalizací technologií. Diverzita u tradičního zpracování půdy byla srovnatelná s diverzitou při minimalizačním zpracování a nebylo tedy možné prokázat, zda má zpracování půdy vliv na druhovou rozmanitost plevelů. V monokultuře bylo nalezeno celkově 13 druhů plevelů, zatímco při použití Norfolkského osevního postupu se na pozemku vyskytlo celkem 17 druhů. Je tedy možné usuzovat, že praktické používání osevních postupů má pozitivní vliv na diverzitu plevelů. Střídání plodin pravděpodobně více vyhovovalo druhům: : Arctium tomentosum, Capsella bursa-pastoris, Cirsium arvense, Convolvulus arvensis, Erodium cicutarium, Euphorbia helioscopia, Chenopodium album, Chenoodium ficifolium, Chenopodium hybridum, Chenopodium quinoa, Malva Neglecta, Polygonum aviculare, Sonchus oleraceus, Thlapsi arvense, Trifolium alexandrinum, Tripleurospermum inodorum a Viola arvensis. Doporučuji pokračovat v polním pokusu, aby bylo možné vyhodnotit dlouhodobé vazby plevelů na osevní postupy a zpracování půdy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 12 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.